Hrad Kokořín se vypíná v pískovcových skalách Kokořínského dolu, nad údolím říčky Pšovky. Velmi přitažlivou krajinu Kokořínska tvoří zajímavé skalní útvary, lesní porost, tůně, vzácné rostliny a živočichové, divoká kaňonovitá údolí, historické památky, lidové stavby. Krajina byla v roce 1976 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko.

Zámek Liblice je jednou z nejcelistvějších památek českého venkovského baroka z dílny italského architekta Giovanna Battisty Alliprandiho, který v roce 1699 vypracoval, na podnět tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachty z Rájova, osobitý projekt nového sídla.

Významná technická památka Starý jez Obříství vznikla v letech 1908-1912 a je ukázkou vodního stavitelství z počátku 20. století. Je tvořena třemi železobetonovými pilíři, přičemž mezi nábřežním a středním pilířem se nachází ocelová mostová konstrukce. Jez byl v provozu až do roku 1974 a zajišťoval vzdutí vody v Labi pro zajištění plavebního provozu. Poté jeho funkci převzal moderní jez, vystavěný již sektorovým systémem, a to přibližně o 400 m níže po proudu. Zmíněnou technickou památku můžete navštívit asi 5 km jižně od Mělníka. 

Velmi zajímavě řešený silniční most přes řeku Labe byl postaven v roce 1912 podle projektu Karla Šimka a je celý z oceli. Svým tvarem most připomíná dnešní lanové mosty, avšak konstrukčně se jedná o spojitý nosník s klouby.

Velmi zajímavým doplňkem, který byl používán před více než 100 roky, jsou i pylony zakončené pseudogotickými věžičkami s cimbuřím. Ty vystupují do výše 12 m nad vozovku. Most se nachází zhruba 5 km jižně od Mělníka.

Nedaleko Liběchova u obce Želízy najdete monumentální skalní skulptury. Řadu reliéfů vytesal v polovině 19. století do pískovcových skal sochař Václav Levý.

Čertovy hlavy jsou asi 9 m vysoké skalní reliéfy dvou obřích (čertovských) hlav vytesaných do pískovcových bloků v borovém lese nad obcí Želízy v okrese Mělník. Z hlediska rozměrů se jedná v českých poměrech o zcela unikátní dílo. Jde o dílo sochaře Václava Levého, které vytvořil v letech 1841-1846. Václav Levý byl kuchařem liběchovského zámku a později jeden z nejvýznamnějších sochařů 19. století. Jeho pozdější díla naleznete v kostele sv. Karla Boromejského a v chrámu sv. Víta v Praze.

Čertovy hlavy jsou volně přístupné po modré turistické značce od obecního úřadu v Želízech. Dále je zde jeskyně Klácelka s prostorem před jeskyní zvaným Blaník. Zde si prohlédnete rozměrné reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a trpaslíků kovajících zbraně pro Blanické rytíře. Jeskyně skrývá symboly lidských vlastností ve zvířecích podobách podle bajek Františka Matouše Klácela. Odtud také vznikl název jeskyně.

Při procházce po modré turistické značce najdete ještě Hada (ve skále vytesaný had, přeťatý sekerou) a Harfenici (žena s harfou).

Pověst o praotci Čechovi vám ihned vytáhne z paměti typickou horu ve severních Čechách, pojmenovanou Říp. Přirovnání se za staletí vytvořila spousty, vám může být známé heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“. Říp vyzdvihují nejen Staré pověsti české, ale i kronika Kosmova, Dalimilova a Václava Hájka z Libočan. Výstup bájného praotce Čecha je díky vyprávěním a literárním pramenům dostatečně známý.

Povídá se, že správný Čech a Češka by měli aspoň jednou za život svůj výstup na horu absolvovat a pokochat se okolní krásou. Většina si už svou cestu na vrchol nad Polabskou nížinou odbyla během školního výletu, ale možná až časem vám přijde cesta za symbolem Čech zajímavější a prostě si dáte trasu ještě jednou a víc si užijete impozantních výhledů z vrcholu.

Ačkoliv se v okolí žádný z větších kopců nenalézá, strmý výstup na horu Říp vám vše vynahradí a pořádně se zapotíte. Netrénované nohy mohou mít problém se vůbec na vrchol dostat. Raději tedy volte pozvolnější tempo a dopřejte si více času – nemusíte trhat rekordy v čase výstupu. Čedičová hora s příměsí magnetitu ční do výšky 456 metrů nad mořem. Okolí zaplňuje úrodný rovinatý kraj, sem tam zlehka zvlněný. Říp zahlédnete z vrcholů na cestách Krkonošemi, Doupovskými horami a výšinami Českého středohoří.

Hora vznikla sopečnou činností behem třetihorní doby. Památná hora Říp má tvar homole. Jedná se o vyvřelou horu – kupu a stolovou horu. Les byl v minulosti na Řípu vysázen, ale byly i doby, kdy svahy pokrývaly hustší lesy než v současnosti. K zalesnění svahů kopce došlo po roce 1879 a díky nákladnému vysazování tady rostly jasany, duby, buky, javory a břízy.

Na Řípu máte k dispozici hned několik vyhlídek na krajiny v okolí – celkem čtyři. Navštívit můžete rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha nebo turistickou chatu, která tady stojí od roku 1907.